Když už s lidmi překonáme debatu o dojezdu a „Chorvatském paradoxu“, zaručeně přijde na řadu obava číslo dvě: „Za pět let ta baterka umře a nová bude stát víc než celé auto.“
Je to naprosto pochopitelný strach. Lidé si totiž na elektromobily podvědomě aplikují svou každodenní zkušenost s mobilními telefony. Všichni víme, jak dopadne baterie iPhonu po třech letech intenzivního používání. Jenže auto není smartphone.
Nedávná rozsáhlá data společnosti Geotab, která dlouhodobě analyzovala telematiku z téměř 10 000 reálných elektromobilů, ukazují úplně jiný obrázek. Zjistili, že průměrná degradace baterie u moderních EV je zhruba 1,8 % za rok.
Pokud ujedete 20 000 km ročně, za 10 let budete mít auto s nájezdem 200 000 km. Vaše baterie přitom bude mít stále více než 80 % své původní kapacity. Dojezd se vám tedy zkrátí třeba z 500 km na 410 km. Auto bude stále naprosto bez problémů použitelné.
Tady narážíme na další paradox. Bojíme se, že budeme muset měnit baterii za stovky tisíc, ale tak nějak jsme si zvykli brát jako normální, že u spalovacích aut po 200 tisících kilometrech běžně odchází turbo, vstřiky, DPF filtry, EGR ventily nebo dvouhmotové setrvačníky. Což jsou mimochodem opravy, které se ve finále také nasčítají do obřích částek.
Realita je dnes taková, že baterie s největší pravděpodobností přežije karoserii a podvozek samotného auta. A to se bavíme o starších generacích baterií. Dnešní moderní LFP (lithium-železo-fosfátové) baterie, které masivně nastupují na trh a které najdete třeba i v modelech Zeekr, jsou stavěné na tisíce nabíjecích cyklů bez výrazné degradace. Zvládnou nájezdy, které běžný řidič za celý život nedá. Takže ne, nebudete muset auto po pěti letech vyhodit.
Jak dlouho si průměrně necháváte jedno auto vy?
